1. Makroekonomické pozadí
Poptávku po oceli definuje ekonomický růst – zejména v oblasti nemovitostí, infrastruktury a výroby. Odolný HDP (podporovaný výdaji na infrastrukturu) udržuje spotřebu, zatímco stagnující sektor nemovitostí nebo globální recese oslabují cenovou sílu.
2. Dynamika nabídky a poptávky
Nabídka: Provoz válcoven (využití vysoké/elektrické pece) a snižování výroby (např. obrubníky ze surové oceli) přímo ovlivňují rovnováhu trhu. Nízké zásoby (např. meziroční pokles zásob betonářské oceli o 30–40 %) zvyšují cenovou flexibilitu.
Poptávka: Sezónní poklesy (vlny veder, monzuny) tlumí stavební aktivitu, ale politické stimuly (např. uvolnění politiky v oblasti nemovitostí) mohou vést k krátkodobému doplňování zásob. Silný export (např. prudký nárůst vývozu betonářské oceli v 1. polovině roku 2025) kompenzuje nadměrnou domácí nabídku, ale čelí rizikům obchodních třenic.
3. Přenesení nákladů
Nákladům na mlýny dominují suroviny (železná ruda, koksovatelné uhlí). Oživení cen koksovatelného uhlí (uprostřed ztrát v dolech a bezpečnostních opatření) nebo oživení zásob železné rudy podporuje ceny oceli, zatímco pokles cen surovin (např. 57% propad cen koksovatelného uhlí v 1. polovině roku 2025) vyvíjí tlak na jejich pokles.
4. Politické intervence
Politiky regulují nabídku (např. kontroly emisí, omezení vývozu) a poptávku (např. urychlení růstu dluhopisů v oblasti infrastruktury, uvolnění trhu s nemovitostmi). Náhlé změny politik – ať už stimulační nebo restriktivní – vytvářejí volatilitu.
5. Globální a tržní nálady
Mezinárodní obchodní toky (např. antidumpingová rizika) a komoditní cykly (železná ruda denominovaná v dolarech) propojují domácí ceny s globálními trhy. Pozice na trhu s futures a „rozdíly v očekáváních“ (politika vs. realita) zesilují cenové výkyvy.
6. Sezónní a přírodní rizika
Extrémní počasí (horko, tajfuny) narušuje výstavbu, zatímco logistické překážky způsobují regionální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, což zhoršuje krátkodobou cenovou volatilitu.
Čas zveřejnění: 1. července 2025
