
Analytici tvrdí, že infrastruktura podporující růst ukončila očerňování Pekingu kvůli dluhové pasti
Analytici uvedli, že projekty realizované v rámci čínské iniciativy Pás a stezka podpořily hospodářský rozvoj Srí Lanky a jejich úspěch vyvrátil falešná tvrzení, že tato pomoc uvězňuje země ve vysokém dluhu.
Analytici uvedli, že na rozdíl od narativu šířeného pekingskými kritiky o takzvané dluhové pasti se čínská pomoc stala hnací silou dlouhodobého hospodářského růstu zemí účastnících se iniciativy BRI. Na Srí Lance patří mezi hlavní projekty spojené s programem na posílení infrastruktury projekty přístavních měst Colombo a Hambantota, stejně jako výstavba jižní dálnice.
Přístav Colombo se letos umístil na 22. místě v globálním žebříčku přístavů. V roce 2021 zaznamenal 6% nárůst objemu odbaveného nákladu na rekordních 7,25 milionu jednotek ekvivalentu dvaceti stop, uvedla v pondělí média s odvoláním na Srílanskou přístavní správu.
Šéf přístavního úřadu Prasantha Jayamanna srílanským novinám Daily FT řekl, že zvýšená aktivita je povzbudivá a že prezident Gotabaya Rajapaksa prohlásil, že si přeje, aby se přístav do roku 2025 dostal mezi 15 nejlepších v globálním žebříčku.
Přístavní město Colombo je plánováno jako přední rezidenční, maloobchodní a obchodní destinace v jižní Asii, přičemž společnost China Harbour Engineering Company provádí práce, včetně umělého ostrova.
„Tato rekultivovaná půda dává Srí Lance šanci překreslit mapu a vybudovat město světových rozměrů a funkčnosti, které by mohlo konkurovat Dubaji nebo Singapuru,“ řekla médiím Saliya Wickramasuriya, členka Ekonomické komise přístavního města Colombo.
Hlavní výhoda
Pokud jde o přístav Hambantota, jeho blízkost k hlavním námořním trasám představuje pro tento projekt velkou výhodu.
Srílanský premiér Mahinda Rajapaksa poděkoval Číně „za její dlouhodobou a obrovskou podporu hospodářského a sociálního rozvoje země“.
Vzhledem k tomu, že se země snaží zotavit z dopadů pandemie, kritici Číny opět tvrdí, že Srí Lanka je zatížena nákladnými půjčkami, přičemž někteří označují projekty s čínskou pomocí za bílé slony.
Sirimal Abeyratne, profesor ekonomie na Univerzitě v Colombu, řekl deníku China Daily, že Srí Lanka otevřela svůj trh s dluhopisy zahraničním investicím v roce 2007 a přibližně ve stejnou dobu zahájila komerční půjčky, „které nemají nic společného s čínskými úvěry“.
Podle údajů srílanského ministerstva zahraničních zdrojů se Čína v dubnu 2021 podílela 10 procenty na zahraničním dluhu ostrovního státu ve výši 35 miliard dolarů a Japonsko se na něm rovněž podílelo přibližně 10 procenty. Čína je čtvrtým největším věřitelem Srí Lanky, hned za mezinárodními finančními trhy, Asijskou rozvojovou bankou a Japonskem.
Skutečnost, že Čína byla v narativu kritiků o dluhové pasti vyčleněna, ukazuje, do jaké míry se snaží zdiskreditovat Čínu a projekty BRI v asijsko-pacifickém regionu, uvedl Wang Peng, výzkumník Centra pro americká studia na Univerzitě mezinárodních studií Zhejiang.
Podle Světové banky a Mezinárodního měnového fondu se země dostane za hranici ohrožení, pokud její zahraniční dluh přesáhne 40 procent hrubého domácího produktu.
„Schopnost Srí Lanky rozvíjet se jako regionální logistické a přepravní centrum a těžit z výhod iniciativy BRI byla velmi zdůrazněna,“ napsala v komentáři v deníku Ceylon Today Samitha Hettigeová, poradkyně Národní vzdělávací komise Srí Lanky.
Čas zveřejnění: 18. března 2022